कविता असते नेहमी साधी भोळी,
वाटते कधीकधी थोडी मन बावळी.
झुलते छान डौलदार कान-बाळी,
दिसते सुबक नीट नेटकी सावळी.
मनपसंत लेखणी आणि शाई काळी,
उतरतात शब्द हटके आवळी जावळी.
आठवतात गोड त्या मनकवड्या ओळी,
गोंजारता जाळीदार पिंपळ-पान गुंडाळी.
लिहीता तिचे आकर्षक नांव भाळी,
दिसते नक्षीदार सोन केळी राजेळी.
सहज उमलते शब्दांची नाजूक कळी,
भावते कविता मादक सुगंधित बकुळी.
-सुनील पंडित.
कविवर्य सुंदर
ReplyDeleteधन्यवाद...🙏
DeleteVery nice poem
ReplyDeleteThank you very much...
DeleteNice poem to teach something.
ReplyDeleteThank you very much for 🙏
DeleteSo nice and beautiful,keep it up sirji
ReplyDeleteThanks a lot...🙏🌷
DeleteWonderful poem Developing Writing Skills
ReplyDeleteThank you Mahure Sir(Tal.Gadchiroli)
DeleteYour view is absolutely welcomed Sir ji. It will encourage students to think about poetry.
मस्त!😊👍
ReplyDeleteधन्यवाद मॅडम🙏
Deleteसाधी, सोपी, सुंदर!!!
ReplyDeleteधन्यवाद 🌷
Deleteखुपच छान
ReplyDeleteधन्यवाद सर 🙏
DeleteVery catchy..."Madak Bakuli"
ReplyDeleteThank you very much Mm..🌷
Deleteखुप छान सर
ReplyDeleteधन्यवाद सर 🌷
DeleteThe poem is like Pearls woven together. It's worth reading. 👌👌
ReplyDeleteThank you very much Mm..🌷
DeleteKhup sundar, sugandhit kavya!
ReplyDeleteधन्यवाद 🌷
DeleteThank you very much..🙏
ReplyDeleteThanks...🌷
ReplyDeleteKhupach chhan....
ReplyDeleteसाधी,सोपी,सुंदर कविता !!
ReplyDeleteBeautiful..
ReplyDelete